Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme ke choďáčkovi přišli

13. 2. 2009

To bylo tak, jednoho letního večera, kdy nám opět zdrhla naše Baruška, jsem řekla dost.Bára byla z útulku 3letý velký kříženec podobný Tose inu. Když jsme ji přivezli byla kost a kůže a sežrala na co přišla. Po 2 letech výcviku krmení i mazlení se nám odvděčila tím že chodila po sousedech žebrat o jídlo(z původních20kg už měla 50kg).Jistě si dovedete představit jejich nadšení když je nepustila ven dokud něco nedostala.To by jsme ještě ustáli ale Barča začala být v mé nepřítomnosti dominantní k synům. Byla celý den venku, hlídala náš dům na samotě.Když se kluci vraceli ze školi já byla v práci a Barča se bavila tím že nechtěla pustit kluki domů.Jednou zalehla branku poruhé po nich tak skákala že radši utekli.Nebo jim kradla věci a jídlo a oni se ji báli(70cm velé tele kdo by se nebál).Tak jsem se toho večera rozhodla že musí z domu.Vzal si ji jeden pán na hlídání nemá rodinu a je z ní nadšený100% hlídá.No a nám nezbylo než se začít schánět po jiném větším psovi máme sice 3 malé špice ale těch se případný zloděj nelekne.Psa z útulku už jsme nechtěli ani křížence, tak jsme vybýrali z čistých plemen.Kritéria byla jednoduchá´= 100% k dětem,dobrý hlídač ale nikoho hned nesežere, vhodný na výcvik, nesmí mít lovecké pudy a chlupatý kvůli ubytovaní venku. Po předchozí skušenosti pouze štěně, které si vychováme.Vybrala jsem 4 plemena=NO,belgičák chodský pes a hovavart..  NO a belgičáka jsme vyřadili  pro jejich dominanci(pes vhodný na hlídání a výcvik se nehodí k dětem a obráceně) No a ně už stejně učaroval Choďáčeksvou povahou tak bylo rozhodnuto.Obrátili jsme se na poradkyni chovu p. Kudrnáčovou která nás ochotně pozvala k prohlídce jejich pesanů.Ještě jsme chodáka neviděli jinde než na fotkách a četli o něm jen samou chválu.No moc jsme se těšili a taky jsme nebyli sklamáni..Stádo psů nejprve řvalo u plotu, ale jedno závolání paničky a všichni byli bez protestu zavřeni..Návštěva byla supr  p. Kudrnáčová nás seznámila se všemi pejsky a všichni chtěli pomazlit.Pak nás u kávy zasvětila do celé problemtiky chovu chodských psů.Vyprávěla hodně zážitků a ukázala spoustu fotek.Po této návštěvě jsme se do Ch. p. zamilovali. Doporučila nám solidní chovatelku  Lenku Metelkovou ,její fenka čekala v blízké době štěňátka. Kontaktovali jsme ji a byli pozváni na prohlídku  její fenky. I tato návštěva nás mile překvapila.S p Metelkovou jsme si hned rozuměli.Fenka se nám moc líbila i ostatní psi byli moc pěkní.. Všichni byli kontaktní a milovali lidi. Pak jsme u kávy probrali podrobnosti a věděli jsme hned, že tady  nás bude čekat  supr  štěně.Rozhodli jsme se pro psa protože je větší a vhodnější pro výcvik obrany. Dohodli jsme se na výběru přímo Lenkou,která to ochothě slíbila.Odjížděli jsme moc spokojení a těšili se až se ty drobečkové narodí.Když nám Lenka volala, že už jsou na světě nemohli jsme se dočkat až je uvidíme.Zkušenost  však zvítězila nad zvědavostí a počkali jsme ještě měsíc.Větší štěňata jsou kouzelnější a hlavně už budeme mít od Lenky vybraného toho našeho.Když jsme je konečně vyděli byla to smečka kouzelných kuliček jeden jak druhý.No to naše štěně bych těžko lépe vybrala.Lenka nám ho ukázala pomuchlovali jsme se se všemi ,ale za chvilku už jsem  nevěděla který to je.Všichni byli stejní a všichni se chtěli mazlit.Probrali jsme podrobnosti kolem odběru, moc pěkně si popovídali o psech a jeli domů chystat  kotec.Ten další měsíc byl nekonečný,až  nám konečně zavolala že už si toho draka můžem  odvést.Pro kluci to bylo překvapení, jeli jsme jako  na výlet.To bylo nadšení když uviděli štěňata.Obdrželi jsme spoustu papírů, rad  a také  krmení a míček na hraní..Když jsme odjížděli věděli jsme že  si odvážíme nej štěně z  nej chovatelské staníce .Tak jsme si přivezli Chipa domů a začali nám štěněcí radosti.Ale to už bude jiná kapitola. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář